close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Ahojky na mím blogu,všechny zdravim

jkjj

9. listopadu 2008 v 18:52 | Vasyl
.
 

cheaty na pc hry

7. ledna 2008 v 20:03 | ,????????

OBRÁZKY

2. října 2007 v 10:36 | Vasyl |  OBRÁZKY
 


bart

2. října 2007 v 10:32 | Vasyl |  OBRÁZKY

O Velikonocích pokračování

28. března 2007 v 19:46 | Vasyl |  Velikonoce
Symboly Velikonoc

Velikonoční beránek

pohané - symbol beránka byl velmi rozšířený již v předkřesťanské tradici v celé středomořské civilizaci, ovládané po tisíciletí pastevci
židové - ovce symbolizovaly Izraelitu jako člena "Božího stáda", i židovský Bůh je označován za pastýře, který bere své ovce do náručí, beránekse také zbíjel na památku vyvedení Izraele z egyptského otroctví
křesťané - v křesťanské církvi se beránek stal symbolem Božího Beránka, Krista a znázorňuje se s praporem vítězství
na Šumavě se věřilo, že jeho posvěcení pomůže najít pocestným ztracenou cestu z lesů
Pomlázka
- dynovačka, mrskačka, šlehačka, binovačka, na Moravě - tatary, březové metličky
Proč se šlehalo
* aby byla děvčata zdravá, pilná, a veselá celý rok
* předání svěžesti, mladosti a zdraví mladého proutku
* hospodář vyšlehal čeládku, aby nebyla líná
* také na znamení přátelství mezi rodinami - děti nechodily k těm sousedům, jejichž rodiče nebyli zadobře.

Vysévání obilí

znamená počátek zemědělských prací
Do sesazovaných misek používáme rychlené jarní květiny např. hyacint, narcis, krokus, tulipán, sněženky a petrklíče atd. Součástí aranžmá může být vyseté obilí, rychlené větve keřů, malovaná vajíčka a ozdobná zvířátka.Vytváříme sesazované misky, aranžmá na stůl a na zavěšení, ošatky, košíky, jarní kytice a vázy. Převládající barvy jsou žlutá, oranžová, zelená a jasně modrá, které jsou hřejivé, veselé a jásavé
Velikonoční vajíčko
* bylo již odpradávna symbolem plodnosti, úrodnosti, života a vzkříšení, v předkřesťanských dobách bylo někde dokonce dáváno do hrobu k mrtvému
* zvyk konzumovat vejce v době svátků souvisel pravděpodobně i s postem, který Velikonocům předcházel, a při kterém se vejce jíst nesměla
* ve spojení s lidovou tradicí vznikl zvyk zdobení vajíček doprovázený řadou obřadů a pověr
* je také symbolem životní síly, narození, nesmrtelnosti, návratu jara a skořápka pocit bezpečí
* vejce něco skrývá, je jako zamčený hrob, ve kterém je přesto ukryt život
* tady je zřetelné symbolické spojení se Zmrtvýchvstáním Ježíše a s křesťanskými Velikonocemi
* symbolem nového života je již od pohanských dob
Malovaná - nejčastěji červená
Bohatě malovaná
Jinak zdobené kraslice
Velikonoční zajíček
* v mytologii řecké, egyptské, čínské symbolizuje štěstí, plynoucí čas, krátkost života
* v Bibli je zajíc řazen mezi stvoření "maličké na Zemi a moudřejší nad mudrce", symbolizuje chudé, skromné a pokorné, přesto se k němu křesťanství staví s jistým odstupem kvůli jeho užívání jako symbolu smyslnosti
* dnes je označován za toho, kdo o Velikonocích přináší vajíčka, nejlépe čokoládová - přišel k nám z Německa
* jiný názor na vznik spojení velikonočního zajíce s vajíčkem poukazuje na zvyk, kdy se do chleba upečeného ve formě zajíce položilo velikonoční vejce, čímž se sdružily tyto dva symboly
* bývalo také zvykem, aby kmotři zvali děti k tzv. honění velikonočního zajíce, to znamenalo, hledání ukrytých vajíček v zahradě
Legenda o tradici malování vajec
Když Ježíš se sv. Petrem chodili po světě, přišli jednoho dne do statku a poprosili hospodyni o kousek chleba. Ta však neměla ani skývu. V tom uslyšela kdákání slepice, seběhla do kurníku a našla vejce. Upekla ho v teplém popelu a nakrmila jím pocestné. Když odešli, chtěla smést ze stolu koštětem skořápky. Jaké bylo překvapení, když uviděla, že se proměnily ve zlato. Selka potom každého pocestného častovala vejci, ale žádná skořápka se ve zlato již neproměnila. Časem začala vejce rozdávat na výroční den návštěvy oněch obou pocestných.
Velikonoce za hranicma
JARNÍ SVÁTKY V BRITÁNII
Už předvelikonoční období se v Británii vyznačuje řadou zvyklostí a tradic. Patří mezi ně i pořádání jarních závodů osmiveslic univerzit z Cambridge a Oxfordu na Temži v Londýně, oslava jarní rovnodennosti nebo docela zvláštní tradice palačinkových závodů. Těmi je pověstné městečko Olney z hrabství Buckinghamshire. Tam se s palačinkami běhá o závod už od roku 1445. Závodí ženy - mužům je tato tradice odpírána - a trať vede od kostela k tržišti. Na pánvích mají závodnice při běhu, který startuje pravidelně odpoledne o masopustním úterý, rozpečené lívance. Modernizace tradic letos změnila zvyklosti, jako atrakce například běhal s pánví i britský ministr sportu. I když se občas tvrdí, že vlastní svátky Velikonoc v Británii nepřinášejí žádné tradiční zvyky, není to tak docela pravda. Přitom je fakt, že mnoho lidí ani netuší, proč se Velikonoce slaví. Podle průzkumu má jedna třetina populace svátky jara zafixované jen ve spojení s vajíčky, ale netuší proč.
Velikonoční vajíčka
Vajíčka k těmto svátkům patří i v Británii, i když jinak než u nás. Kromě slepičích a křepelčích, která jsou v prodeji po celý rok, zahrnuje velikonoční nabídka i vejce krocaní, bažantí, a dokonce i pštrosí. Kdo chce být superoriginální, najde v obchodním domě Harvey Nichols ivajíčka racků, ale ta musí být před uvedením na trh uvařená, tak stanoví zákon. Nejvíc se ovšem objevují vajíčka čokoládová. V britských rodinách se o Velikonocích pořádají přímo "hony na vajíčka". Děti po celém bytě hledají ukrytá čokoládová vejce, a kdo najde, ten hned konzumuje. Výrobci nabízejí z čokolády nejen tradiční vajíčka, ale i obligátní kuřátka, zajíčky a další figurky. Na velikonoční svátky se v Británii prodají doslova tuny čokolády. Každoročně se obchodní domy předhánějí, kdo bude mít v nabídce nejtěžší a největší, popřípadě nejoriginálnější vajíčko. K vidění i ke koupi jsou obří čokoládová vejce o hmotnosti několika kilogramů. V roce 1997 místní firma Cadbury prodala o Velikonocích čokoládová vajíčka v takovém množství, že postavena na sobě by se tyčila devětsetkrát výš než Mount Everest. Milovníci drahých kamenů zase mohli ve vajíčku jiné podnikavé firmy najít ukryté diamanty. Největší v hodnotě tisíc pět set liber. Klenotnictví Garrard lákalo v roce 1966 zákazníky na vejce zlatá. Tento velikonoční dárek měřil sice jen třináct centimetrů, ale vážil víc než tři kilogramy a dvaadvacetikarátové zlato bylo přikrášleno rubíny, smaragdy a diamanty.
Královská rodina
S britskou královskou rodinou je spojen jeden tradiční velikonoční zvyk. Už ve dvanáctém století v den před Velkým pátkem obdarovávali angličtí panovníci chudé. Zvyk se změnil v patnáctém století tak, že je počet obdarovaných shodný s věkem panovníka. Mince speciálně ražené pro tuto příležitost navíc nedostávají už jen chudí, ale také sirotci, vdovy a lidé, kteří se aktivně věnují dobročinné práci. Letos by tak měla třiasedmdesátiletá Alžběta II. při bohoslužbě na Zelený čtvrtek obdarovat stříbrnou mincí třiasedmdesát žen a třiasedmdesát mužů, poddaných Jejího Veličenstva. Tyto zvláštní mince v hodnotě pouhých několika pencí se okamžitě stávají středem zájmu sběratelů, kteří za ně nabízejí desítky liber a za starší ještě mnohem víc. V roce 1992 byla jedna taková mince z velikonoční panovnické almužny z roku 1953 vydražena na pět tisíc dvě stě liber.
Další akce
Velikonoce jsou každoročně časem, kdy se ve Velké Británii po období zimy otevírají opět brány kulturních památek, historických budov a zahrad. Tradicí jsou i velikonoční průvody. V londýnské Covent Garden se koná tradiční soutěž pivovarských spřežení a pouštění draků. Právě Velikonoční neděle a pondělí patří nejrůznějším přehlídkám draků v Hampsteadu i na dalších místech Londýna. V některých částech Anglie přežívá starý zvyk, kdy o druhém pondělí po Velikonocích ženy přivazují muže k židlím a vymáhají na nich jako výkupné drobné mince. Muži jim stejným oplácejí den poté, ale výkupným bývá polibek.
Rusko

PRAVOSLAVNÉ VELIKONOCE

Ruské Velikonoce, stejně jako všechny další církevní svátky se slaví jindy než ve zbytku Evropy. Vždy se zpožděním. Ruské pravoslaví se totiž nadále drží starého juliánského kalendáře. K výpočtu data Velikonoc má navíc tabulky zvané paschálie. Velikonoce připadají na první neděli po jarní rovnodennosti a úplňku. Letos 11. dubna, respektive 29. března podle starého stylu. Zatímco tedy v Evropě už Velikonoce slaví, pravoslavní věřící světí teprve Vrbnou (u nás Květnou) neděli. Hlava ruské ortodoxní církve Alexij II. tou dobou tradičně nabádá věřící, aby následující týden radostně přivítali vzkříšení Krista a nezapomněli navštívit bohoslužby na Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu. V Rusku jsou Velikonoce také svátky radosti a veselí. Jen pomlázky chybějí, snad proto, že smuteční vrby nejsou příliš rozšířené. Velikonoce jsou dodnes spojeny s řadou nejrůznějších tradic. Patří mezi ně především barvení a zdobení vajíček (písanka) . Přátelé si je pak vzájemně darují na důkaz vzkříšení. Přitom si přejí hodně zdraví a třikrát se políbí na tvář.

Maselnice

Velikonoce jsou druhým největším církevním svátkem, hned po Vánocích. Předchází jim čtyřicetidenní přísný půst, který začíná, jakmile skončí veselí zvané Maslenice. Podle juliánského kalendáře však Maslenice (jarní hody) připadají na "druhé sedmidenní" druhého měsíce, kdy církev zakazuje jíst maso a povoluje jen sýr, máslo, mléko a vejce. Odtud také syrný týden. Maslenice je původně pohanským svátkem. Pravoslaví s ním bojuje už po staletí a stále marně. Většina lidí, byť věřících, se raději oddává zimním hodům než rozjímání. Maslenice velí aspoň ještě naposledy se pohansky poveselit. Je s ní spojeno i mnoho přísloví a rčení; nešikovné hospodyňky se těší úsloví "První lívanec - první hrouda", což připomíná české "Každý začátek je těžký". Ty šikovnější zase inspirovaly vznik pořekadla "Peče to jak lívance". Kulinářské slasti pak dokládá třeba přísloví "To není život, ale maslenice". Rituál týdne Maslenice má nejen svou kulinářskou podobu (smaží se lívance s kaviárem nebo medem), ale také společenskou stránku. Nejprve je třeba vyprovodit, samozřejmě písní, paní Zimu a spálit ji na ohni. Její vláda tím skončila a může přijít mladá kráska - Vesna. Vítat ji podle tradice musejí všichni kromě kojenců a starců, kteří nemohou chodit. Každý den tohoto týdne má navíc svá pravidla oslav: v pondělí se scházeli sousedé, v úterý se hrály hry a tancovalo se, ve středu se mlsalo a ve čtvrtek hýřilo, což pochopitelně v pátek vedlo k vysedávání na zápraží a pozorování prodlužujících se večerů. V sobotu je průvod a v neděli se všichni vzájemně prosí o odpuštění toho, co si kdy špatného udělali. Dodnes se ještě v některých oblastech dodržuje další obyčej - osmiletí chlapci skáčou v průběhu týdne po zahradě s lívancem napíchnutým na vidlici a zahánějí zimu. Lívance neboli bliny se totiž správně smaží už od pondělí a ty první se hned rozdávají chudým.

Pascha

Pascha neboli Velikonoce završuje předlouhý sedmitýdenní půst, a proto se o svátcích především hodně jí. Podávají se však jen jídla studené kuchyně, žádná teplá jídla ani ryby. Rusové znají i beránka nebo mazanec. Všechna jídla mají svou symboliku a připomínají smrt a vzkříšení. O Velikonocích také praskají ve švech kostely. Věřící - i ti méně pobožní - zapalují svíčky u ikon svých patronů a domů si odnášejí svěcenou vodu. Na rozdíl od Ruska, kde katolíci představují nepočetnou skupinu, západní Velikonoční svátky se hojně slaví v sousedním Bělorusku. Také v Litvě, kde je katolicismus hlavním náboženstvím, proudí o Velikonocích tisíce lidí do kostelů, aby si nechali vysvětit chléb, sůl, vodu a velikonoční kraslice - margučaj. Po obnovení nezávislosti Litevci oficiálně slaví Velikonoce dva dny. Nejprve v rodinném kruhu a v pondělí se navštěvují příbuzní a známí.

O Velikonocích

28. března 2007 v 19:45 | Vasyl |  Velikonoce
O Velikonocích
Velikonoce - něco z historie
Velikonoce jsou nejvýznamnějším svátkem křesťanské církve, je spojený s památkou umučení a vzkříšení Krista. Velikonoce se však slavily ještě v době předkřesťanské. Zřejmě navazovaly na svátek židovský - pesach - památka vysvobození Židů z egyptského zajetí a později také oslavovali příchod Mesiáše. Pohané vítali jaro a začátek zemědělských prací.
Velikonoce jsou pozůstatkem roku řízeného současně sluncem - slunovrat a měsícem - úplněk. Od počátku se křesťané snažily oddělit velikonoce od židovského svátku pesach. Vedli se také spory o datum mezi Alexandrií a Římem.
Asi koncem 6. stol. byl přijat obecně způsob výpočtu data velikonoc - Alexandrijský způsob. Vychází ze zásady slavit velikonoce po jarní rovnodennosti - 21.3. v neděli po prvním jarním úplňku. Takto stanovená neděle může být v rozmezí od 22.3. do 25.4. pro určování data jsou různé tabulky.

Křesťanské Velikonoce

· Vzkříšení Ježíše Krista je pro křesťany centrálním bodem jejich víry, smrt není konec, ale nový začátek nového života
· proto se o Velikonocích zvěstuje, že život zvítězil nad smrtí, pravda nad lží, spravedlnost nad nespravedlností a láska nad nenávistí
· na velikonoce se křesťané připravují 40ti denním obdobím nazývaným postní doba, které začíná Popeleční středou. Je to původně doba, kdy lidé toužící přijmout křest (katechumeni) zintezivnili svoji přípravu. Ostatní Křesťané se brzy připojili, aby si tak sami svojí víru oživili. Po velikonocích nastává velikonoční doba, která trvá 50 dní do svátků "Seslání Ducha svatého", kdy se připomíná další událost. Velikonocemi totiž nic neskončilo. Apoštolové se v dalších 40ti dnech setkávali se vzkříšeným Kristem. Při posledním setkání jim Kristus řekl, že již ho neuvidí, ale dostanou zvláštní posilu - Ducha svatého. Ten dostali za dalších 10 dní.
· vlastní velikonoce se slaví v tzv. svatém týdnu, který začíná Květnou nedělí
· ve velikonočním období se nosí bílá barva, barva světla, barva která připomíná roucha, která si oblékali nově pokřtění v prvotní církvi, aby symbolizovala nový život
Co znamená slovo velikonoce?
Velikonoce - na začátku našeho letopočtu ukřižován Ježíš Kristus a v noci ze soboty na neděli se odehrál zázrak zmrtvýchvstání. Proto se ta noc nazývá Velkou nocí. A od ní je odvozen i náš název velikonoce. O tom, co se tehdy odehrálo se zachovalo velmi málo historických pramenů a žádný z nich neudává přesné datum. Tradice klade neděli po "Velké noci" na první jarní úplněk, kdy slaví svůj velký svátek Pesach (přechod Rudým mořem) i Židé.

Datum Velikonoc

datum Velikonoc připadá na neděli po prvním jarním úplňku, který nastane po průchodu Slunce jarním bodem.
Velikonocům předchází 40ti denní přípravná doba - Postní doba.
Kdy se tedy Velikonoce slaví a budou slavit?
Velikonoční neděle bude:
  • 11. dubna 2004
  • 27. března 2005
  • 16. dubna 2006
  • 08. dubna 2007
  • 23. března 2008
Velikonoční týden
Velikonoční týden - pašijový, svatý, velký Sazometná neděle
co který den znamená, co se dělalo, jaké byly zvyklosti a tradice, obyčeje a pověry v každém dni
po modrém pondělí, žlutém úterý přichází první den ze svatého - pašijového týdne a je to sazometná středa
Sazometná středa
* středa před Božím hodem velikonočním. Říkalo se jí škaredá, černá nebo sazometná, protože se vymetaly komíny.
* Podle lidového obyčeje se nesmíte škaredit a mračit, jinak se budete mračit po všechny středy v roce.
Velikonoční týden - pašijový, svatý, velký Zelený čtvrtek
co který den znamená, co se dělalo, jaké byly zvyklosti a tradice, obyčeje a pověry v každém dni
Zelený čtvrtek
* Název je možná odvozen od zeleného mešního roucha, které se v ten den užívalo.
* Jedla se jen zelená strava - špenát, zelí, aby byl člověk zdravý po celý rok. Jedná se o převzatý zvyk z židovské slavnostní večeře Pesach - připomínající jejich vyvedení z Egypta. Jedná se o mnohem starší zvyk, než nošení zeleného obřadního roucha, proto může onen název pocházez i odtud.
* Kostelní zvony zní na Zelený čtvrtek naposledy, znovu zazní až na Bílou sobotu.
* Podle tradice, když zazní zvony naposledy, si máte zacinkat penězi, aby se vás držely celý rok. Někde se zvoní paličkou o hmoždíř, aby stavení opustil hmyz a myši.
Zvyky:
Lidé v tento den vstávali velice časně, rodina se pomodlila, omyli se rosou, protože bránila onemocnění šíje a dalším nemocem. Někde se tato tradice se dodržovala až na Velký pátek.
Na Zelený čtvrtek vstávaly hospodyně časně, aby zametly dům ještě před východem slunce. Smetí se odneslo na křižovatku cest, aby se v domě nedržely blechy.
Kdo sní před východem slunce pečivo namazané medem, je chráněný před uštknutím hadů a před žihadly vos.
V Orlických horách házeli lidé do studny chleba namazaný medem, aby se v ní držela po celý rok voda. Odpoledne se nepracovalo.
Pekly se Jidáše, zvláštně tvarované obřadní pečivo z kynutého těsta. Pokud se jedly potřené medem, opět měly být pro zdraví.
Je dobré v tento den sít len a hrách , protože vše dobře prospívá.
Nemá se o Zeleném čtvrtku nic půjčovat a s nikým se nehádat, aby se Vám všechny hádky vyhýbly a naopak peníze si k Vám cestu našly.
Velikonoční týden - pašijový, svatý, velký Velký pátek
co který den znamená, co se dělalo, jaké byly zvyklosti a tradice, obyčeje a pověry v každém dni
Velký pátek
* V katolické liturgii je dnem smutku, nebyly bohoslužby, jen se zpívalo a četly se texty.
* Součástí pobožnosti bylo odhalení a uctění svatého kříže.
* Výzdoba kostela je chudá, žádné květiny, žádné svíce na oltáři, písně se zpívají bez doprovodu varhan a zvony mlčí.
* Hlas zvonů nahrazovaly různé řehtačky malé i velké, chodilo se s velkým hlukem po vesnici, zpívalo se, texty popěvků byly namířeny proti Jidášovi a Židům, kteří ukřižovali Krista. Někde děti s řehtačkami honily Jidáše - vybíral se zrzavý chlapec.
* Velký pátek je také postním dnem - postem od masa a újmy v jídle.
Pověsti:
Na Velký pátek se děly zázraky a země měl magickou sílu. Otevírala se, aby ukázala své poklady. Poklad označovalo světýlko nebo kvetoucí nebo zářící kapradí, otvor ve skále, ze kterého vycházela záře. Na souš vycházeli vodníci a proháněli se na koních. Podle pověsti se i na chvíli otevřela hora Blaník.
Zvyky:
vstávalo se před východem slunce, lidé se chodili mýt do potoka, aby se chránili před nemocemi.
Někde se chlapci potápěli a snažili se ústy vytáhnout kamínek, který pak hodili levačkou za hlavu, to je mělo ochránit před bolením zubů.
V krajích s plátenickou výrobou se předly pašijové nitě, pak se udělalo na šatech několik stehů, to mělo ochránit před uhranutím a zlými duchy. Košile ušitá z plátna pašijových nití chránila před bleskem.
V tento den se nesmělo nic půjčovat, protože půjčená věc by se mohla očarovat. Věřilo se hodně na čarodějnice a uhranutí.
Nepracovalo se na poli ani v sadu, aby se nehýbalo zemí.
Nepralo se prádlo, protože by se prádlo namáčelo místo do vody do Kristovy krve.
Také se chodilo dům od domu, za zvuku řehtaček a různých říkaček se oznamovalo poledne a ranní i večerní klekání. Hospodyně připravovala obdarování v podobě sušeného ovoce, pečiva, vajec a někdy také drobných peněz.
Velikonoční týden - pašijový, svatý, velký Bílá sobota
co který den znamená, co se dělalo, jaké byly zvyklosti a tradice, obyčeje a pověry v každém dni
Bílá sobota.
* Jelikož jsou při obřadech vigilie křtění novokřtěnci, kteří nosi bílé roucho, je též možno, že název pochází odtud. Bílé roucho je znakem čistoty, připomínající smytí hříchů křtem.
* Ve starém křesťanství nebyla dnem liturgickým, konala se jen noční bohoslužba - vigilie. Před ní se posvětil oheň od kterého se zapálila velikonoční svíce - paškál.
* Oheň se světil před kostelem a v mnoha vsích se doma muselo uhasit ohniště. Potom hospodyně položila polínko před kostelem na hraničku, když kněz oheň posvětil, každá si vzala žhavé polínko a znova jím zažehla ve stavení oheň.
* Skončením Bílé soboty skoncoval také dlouhotrvající půst.
Zvyky:
Z ohořelých dřívek se vytvářely křížky a nosily se do pole, by bylo úrodné. Popelem z posvěceného ohně se posypaly louky.
Někde se uhlíky dávaly za trám do domu, aby ho chránily před požárem.
Na Bílou sobotu se také uklízelo, bílilo. Připravovalo se a chystalo. Na slavné Vzkříšení, na Hod boží velikonoční, obřadní i sváteční pokrmy, pekly se mazance i velikonoční beránci, pletli se pomlázky z vrbového proutí a nebo vázali březové metličky a zdobila se vajíčka.
Velikonoční týden - pašijový, svatý, velký Boží hod Velikonoční
co který den znamená, co se dělalo, jaké byly zvyklosti a tradice, obyčeje a pověry v každém dni
Boží Hod Velikonoční
* provádělo se svěcení velikonočních pokrmů - beránek, mazanec, vejce, chleba, víno.
* Na Chodsku se posvěcené jídlo jedlo v kostele ve stoje
* Každá návštěva dostala kousek z posvěceného jídla
* Ve východních Čechách dal hospodář kus svěceného mazance, vejce a víno poli, zahradě a studni, aby byla úroda, voda a dostatek ovoce.
* Pečou se velikonoční beránci
Velikonoční týden - pašijový, svatý, velký Velikonoční pondělí
co který den znamená, co se dělalo, jaké byly zvyklosti a tradice, obyčeje a pověry v každém dni
Velikonoční pondělí
* toho dne je pomlázka, velikonoční hodování, mrskut. Chlapci chodí dům od domu za děvčaty se spletenými pomlázkami většinou z vrbového proutí zdobené stuhami. Šlehají dívky a vinšují, za to dostanou malovaná vajíčka.toto základní schéma má řadu variant. Někde je zvykem, že v úterý chodí s pomlázkou děvčata, jinde polévají chlapce vodou. V mnoha vsích bylo zvykem číhat na děvčata ráno, když šla do kostela.
* O stáří velikonoční pomlázky svědčí vzpomínky pražského kazatele Konráda Waldhausera ze 14. stol.
Bílá neděle
Druhá neděle velikonoční - novokřtěnci nosili toho dne naposledy bíle křestní roucho. Dnes je často dnem slavnostního prvního sv. přijímání.

Kdy se začaly stavět modernější zoo?

16. února 2007 v 16:25 | Vasyl |  Zajímavosti
Otevřenějším typem zoo je například zoo v Hamburku, kterou založil slavný architekt Karl Hagenbeck v roce 1907. Stejného typu je i římská zoo, kterou také navrhl Karl Hagenbeck, Whipsnade park patřící Zoologické společnosti v Londýně a park divokých zvířat v Escondido patřící Zoologické společnosti v San Diegu.Nově vznikl i další typ zoo - obchodně zaměřené zařízení parkového typu.

Proč je člověk ke zvířatům tak krutý?A kdo ještě?

16. února 2007 v 16:14 | Vasyl |  Zajímavosti
Proč je člověk ke zvířatům tak krutý?
Podíváme-li se až na počátek existence člověka, zjistíme, že byl lovcem. Někteří vědci se dokonce domnívají, že už dávný člověk sehrál důležitou roli v zániku mnoha druhů savců, kteří v něm našli soupeře, na něhož nebyli vývojově vybaveni. Tradiční lov divokých zvířat pro maso a kožešiny vedl sice někdy k vyhubení určitého druhu, ale měl svým způsobem omezený rozsah. Například Eskymáci lovili lední medvědy oštěpy, ale jejich kořist měla možnost bránit se nebo utéci. Dnes je zabíjení ledních medvědů usnadněno sněžnými skútry a opa kovacími puškami, navíc se díky poptávce zvedla cena kožešin. Kdyby Spojené státy, Kanada, Dánsko, Norsko a Sovětský svaz nepodepsaly v roce 1973 dohodu zakazující veškerý lov s výjimkou vědeckých účelů, byl by dnes lední medvěd asi zvířetem, kterého by ve volné přírodě nebylo možno spatřit. Ale zvířata neohrožuje jen člověk.

A kdo ještě?
Dá se říci, že většinu savců neohrožuje ani tolik zabíjení, jako spíš znehodnocení jejich životního prostředí. Zvláště vodní zvířata velice trpí následkem znečištění vody. Úpravy vodních toků pro zemědělství nebo pro potřeby vodních elektráren či znečišťování vody pesticidy a jinými chemickými látkami berou těmto zvířatům čistou vodu bohatou na kyslík, ve které jsou výhradně schopni žít.
Dalším úskalím je vypouštění některých druhů zvířat
do nového prostředí. Ovšem největším nebezpečím je ničení
přirozeného prostředí. Jak člověk zúrodňuje stepi,
kácí deštné pralesy, na řekách staví přehrady, odvodňuje
mokřady, staví silnice, rozšiřuje města a velkoměsta,
zmenšuje stanoviště zvířat s omezeným výskytem.
Někdy tato stanoviště úplně zmizí.

Který druh velryb dopadl nejhůř?

16. února 2007 v 16:13 | Vasyl |  Zajímavosti
Byl to největší tvor naší planety - plejtvák obrovský. Dorůstá délky 30 metrů a jeho váha je sto tun. Pro zajímavost, na začátku dvacátého století žilo v antarktických vodách
260 000 plejtváků, v roce 1963 jich bylo už jen 1 000.
Jedině díky tomu, že se našlo dost lidí, kteří začali bít
na poplach, byly vlády nuceny vyhlásit ve všech oceánech
naprostou ochranu těchto zvířat.

A ptáci jsou také ohroženi.

16. února 2007 v 16:08 | Vasyl |  Zajímavosti
Přibližně 350 druhů ptáků je bezprostředně ohroženo vyhynutím. Tento problém se ale netýká stejnou měrou všech světadílů. Největšímu nebezpečí jsou vystaveni ptáci s přirozeně malou oblastí výskytu - třeba na odlehlých či malých stanovištích nebo na oceánských ostrovech.
Z oněch 350 druhů ptáků jich 30 druhů žije v takzvané palearktické oblasti nebo Eurasii, chcete-li, a to 8 druhů v Evropě a severní Africe a 22 v Asii na sever od Himálaje. Eurasijští ptáci v této obrovské oblasti obývají vcelku rozsáhlá území, ale dravci vyskytující se jen na určitých místech, jako například španělský orel královský, jsou na pokraji vyhynutí. Tento pták žil kdysi po celém Maroku, Alžírsku, Španělsku a Portugalsku, a dnes už hnízdí jen v několika odlehlých pohořích Španělska a v poslední evropské velké divočině, v národním parku v Coto Doňana u Sevilly. Je to zřejmě nejohroženější pták, protože v přírodě přežívá asi jen 100 jedinců. Přestože je v národním parku chráněn, může brzy vyhynout, pokud se nepodaří přesvědčit místní sedláky, aby ho za hranicemi parku nestříleli.

Kam dál